ANGLICKÝ MASTIF
Mastif netrpí nemocemi o nic víc než ostatní plemena. Nejčastěji se u něho objevují nemoci pohybové a opěrné soustavy (to je problém všech velkých a obřích plemen), například dysplazie kyčelního kloubu (DKK), případně dysplazie
loketního kloubu (DLK). Tato nemoc byla dříve rozšířena hlavně mezi velkými psy, ale
v dnešní době se objevuje už i u mnohem menších plemen. Projevuje se kulháním, bolestivým
a namáhavým vstáváním a celkovou apatií psa (není se čemu divit, když ho každý rychlejší
pohyb bolí).
Zatím není přesně zjištěno, co
ji způsobuje. Víme jen, že je dědičná a ovlivňuje ji i výživa štěněte a jeho životní
podmínky.
U DKK rozeznáváme pět stupňů - podle závažnosti nálezu:
0 = bez dysplazie
1 = hraniční stav
2 = lehká dysplazie
3 = střední dysplazie
4 = těžká dysplazie
Z chovu se vylučují jedinci s těžkou
dysplazií.
Dědičnost DKK se dá ovlivnit tak asi na 50%, protože i když si vyberete rodiče bez DKK,
mohou nést k tomuto onemocnění vlohu a Vaše štěňátko Vás pak nemile "překvapí" pozitivním
nálezem (kupodivu to někdy funguje i naopak). Proto je velmi důležité v jakých podmínkách bude žít a čím ho budete
krmit. Rozhodně by v době růstu (kritický je věk do jednoho roku, ale mastif roste,
mohutní a vyvíjí se až asi do 2 let) nemělo být přetěžováno. Tím je
myšleno nenutit ho do nadměrného pohybu, skákání, tahání a nošení zátěže apod.
Další faktor je výživa. Rostoucí pes by měl dostávat plnohodnotnou stravu určenou pro
jeho věk i plemeno. Ideální je kvalitní granulované krmivo pro štěňata velkých a obřích
plemen.Pokud budete toto vše dodržovat a rozhodnete se ještě preventivně svému
psu podávat nějaký přípravek s chondroprotektivy, věřte, že jste pro eliminaci výskytu
DKK u svého miláčka udělali maximum...
Na závěr musím ale dodat, že vnímání DKK psem je velmi subjektivní, někteří psi s těžkou
DKK skotačí jak mladíci a ani si nevzpomenou, že by je něco mělo bolet a jiní s lehkou DKK
jsou téměř "na umření"...